Podzim je přechodným obdobím, kdy mají rostliny a květiny čas oklepat se z horka a agresivních slunečních paprsků a připravit se na druhý extrém – zimu, tmu a suchý vzduch. Rostliny se před zimou dostávají do klidového stavu, kdy příliš nerostou ani nekvetou. Vezměte jejich životní fázi v potaz a zajistěte rostlinám v květináčích i na zahradě co nejlepší podmínky. Nejméně změna ročního období poznamená nenáročné pokojové rostliny a jehličnany.
Co tedy obecně platí pro přípravu květin k zimnímu spánku?
Přechod do zimního období se projevuje i doma. Skrze okna proniká do místností méně světla, začíná se topit a vzduch tak působí mnohem sušší než přes léto. Rostlinám je nutné dopřát plynulý přechod z letních extrémů do těch zimních, ocení, když je v bytě přesunete na příhodnější místa. Těmi mohou být parapety a veškeré prostory, kam dopadá přirozené světlo zvenčí. A to platí i pro stínomilné pokojovky – do stínu přesuňte jiné dekorace, které nejsou závislé na přísunu světla. Slunce již není tak silné a je pro pokojové rostliny snesitelnější než úplná tma v zákoutí za závěsy. Pozor ale na blízkost topení a na otevřená okna při větrání. Obojí by mohlo mít pro rostliny fatální následky.
Kontraproduktivní je i přesazování a hnojení pokojovek. Dopřejte jim co možná největší klid a stálé podmínky, které jim umožní poprat se se změnami po svém. Vlivem topení dochází také k vysušování vzduchu, a proto je třeba pravidelně rosit listy rostlin a otírat z nich prach. Vezměte svou zeleň před zimou pod sprchu, která je osvěží a listům napomůže k co nejlepší absorpci vlhka.
Rostliny vnímají rok jinak než my lidé. Existují pro ně jen dvě roční období: aktivní a pasivní. A tím pasivním je právě zima, která ve světě zeleně trvá od září do března. A to je třeba zohlednit v péči o zahradu. S příchodem podzimu teploty začínají kolísat a většinou hrozí i přízemní mrazíky, na které je třeba si dát pozor. Půda se postupně ochlazuje a slunce je čím dál méně. I přesto se ale najdou rostliny, kterým se právě na začátku rostlinné zimy, tedy v září a říjnu, daří nejlépe zakořenit – nové stromy a keře i teplomilné broskvoně a meruňky se vysazují především v tomto období.
Zbytek rostlin a květin se ale spíše trápí. Snaží se vyrovnat se změnami podmínek, kdy se střídají suché dny a časté srážky, a tedy nedostatek vody s přemokřením. Na rostlinách můžete pozorovat ztrátu pestrých barev, květy odkvétají a zastavuje se veškerý růst. Ve vašich rukou je pouze zalévání, a to jen tehdy, když neprší. A až začnou mrazy, přikryjte méně odolné rostliny netkanou textilií a chvojím, případně některé exotické kousky, které by jinak uhynuly, přesuňte na pár měsíců do velkého květináče a odneste do garáže či do sklepa.
Nezapomeňte ani na balkón, protože i tam se zima vyšplhá. Hlíznaté begonie, které balkóny zdobí nejčastěji, jsou na zimu velmi choulostivé. Jakmile jim namrznou hlízy, můžete se s nimi nadobro rozloučit. Řešením je zazimování hlíz, zbavené stonků je schovejte do rašeliny, bez přístupu světla a při teplotách kolem 5 °C tam vydrží až do jara. Pelargonie na zimu zastřihněte a přesuňte domů, bude jim svědčit prosvětlený prostor s teplotami okolo 10 °C. A pokud máte na balkóně i jiné trvalky a stromy, které přežijí i v chladném počasí, je zapotřebí jim pobyt v přicházejícím mrazu co nejvíce zpříjemnit.
Rostliny v květináčích přesuňte na izolační podložku (polystyrén, případně dřevo, kůra a podobně), která ochrání kořeny před promrznutím, a zeminu přikryjte chvojím nebo pytlovinou, které ji ochrání před sněhem a mrazem. Jelikož na podzim a v zimě více fouká, umístěte rostliny do závětří, ať jsou v bezpečí a nepolámou se. I balkónový porost zalévejte méně než v létě a nehnojte ho.
