Všimnete si v kalendáři pátku třináctého nebo černé kočky přes cestu? Pak možná věříte na pověry víc, než si myslíte, a řadíte se tak k 72 % české populace, která to má podle průzkumu agentury PerfectCrowd stejně jako vy. Tipnete si, kterou pověru označili Češi jako nejznámější?
Nejčastější odpovědí byl čtyřlístek jako symbol štěstí. Čtyřčetný jetel však není jedinou rostlinou, se kterou je spojena určitá symbolika nebo mýtus, který se traduje po generace. Květiny nejsou jen krásné, ale nesou s sebou i příběhy, emoce a tradice. Ať už věříte na pověry, nebo ne, pokud pracujete v květinovém průmyslu, tyhle příklady se vám vyplatí znát.
Najít čtyřlístek je vzácné, a proto není divu, že je považován za znamení štěstí. Jedná se totiž o abnormálně složený list jetele neboli Trifolium, který se vyskytuje s pravděpodobností 1:10 000.
Kromě štěstí symbolizuje také soudržnost, jelikož metaforicky označuje více osob, kteří drží při sobě stejně jako lístky u jednoho stonku. Přesně proto byl po čtyřlístku pojmenován i známý časopis o čtyřech kamarádech.
Říká se, že karafiáty patří do minulosti kvůli jejich spojení s komunistickou érou. Ale co když je to jen předsudek? Karafiáty jsou nádherné a velmi odolné květiny s hlubokou symbolikou – a přitom často opomíjené. V moderní floristice se však znovu dostávají do popředí, zejména v minimalistických aranžmá, vintage stylu nebo v kombinaci s jemnými pastelovými květy v elegantních kyticích.
Pozor, ale na bílé karafiáty v uměleckém prostředí. Traduje se, že dokáží zničit představení, tak je hercům raději nenoste. Stejně tak se říká, že před skončením představení na jeviště nepatří řezané květiny, a proto se umělci obdarovávají až po závěrečném potlesku.
Sudý počet květin na pohřeb, lichý na radostnou událost. Toto pravidlo zřejmě všichni známe. Věděli jste ale, že se jím řídíme jen ve střední Evropě, zatímco ve zbytku světa počet květin příliš neřeší? Například k narozeninám nebo k výročí dávají ve světě kytici se stejným počtem květin, jako má oslavenec let, nebo podle délky vztahu – sudý nebo lichý. Zažitý sudý počet květin v pohřební kytici vychází v našich končinách z křesťanských tradic, kdy jedna květina patří zemřelému a druhá Bohu.
Lilie jsou nádherné, majestátní květiny s bohatou historií. Podle tradice pomáhají odhánět negativní emoce, neshody, panovačnost, žárlivost a špatnou náladu. Do domu naopak přinášejí harmonii, laskavost a něhu. Spojovány byly dříve s panenskou nevinností nebo mateřstvím a ženstvím, a proto je muži nosili spíš maminkám než milenkám.
Sušené květiny používáme do aranžmá, věnců a interiérových dekorací zcela běžně. Dříve ale byly vnímány jako symbol neštěstí. Obzvlášť zavěšené sušené květiny byly předzvěstí blížící se smrti, protože sami byly přece jen mrtvé.
Nevíte, kterým směrem vás srdce táhne? Podle staré pověry stačí napsat jména nápadníků na okvětní plátky růže, vyhodit je do vzduchu a počkat, který dopadne na zem jako poslední – ten se stane vaším vyvoleným. Možná trochu romantická představa, ale co kdybychom zkusili tento trend v květinovém světě znovu oživit? :)
Pokud máte doma svobodnou dceru, neměli byste podle pověry pěstovat hortenzie, jinak zůstane na ocet. Naopak, pokud se chcete vdát, zkuste na svátek Barbory, tedy 4. prosince utrhnout větvičku ovocného stromu. Když vám do Vánoc vykvete, čeká vás do roka svatba!
Chryzantémy u nás nosí titul nejčastěji prodávané květiny na hroby zesnulých. Proč? Možná proto, že v květomluvě jsou považovány za symbol věčnosti, ale důvodem bude spíš jejich tuhý kořínek, díky kterému jsou schopné odolat i chladnějšímu počasí. Zatímco ve východních kulturách jsou tak chryzantémy vnímány jako květina dlouhověkosti a prosperity, na Západě symbolizují smutek a smrt.
