Je čas letnit! Které pokojovky už se těší ven?

Letnění aneb pěstování pokojovek venku

Není velkým překvapením, že se květinám a veškeré zeleni daří lépe venku než doma. Problém však vzniká u cizorodých rostlin, které jsou zvyklé na určité klima a podmínky, které v našich krajích nastávají pouze v létě. Proto je ideální od konce podzimu do jara dopřát pokojovkám komfort stabilní teploty domácnosti a při jarním oteplení zahájit letnění. K migraci pokojových rostlin na balkony a zahrady je vhodná doba ve chvíli, kdy noční teploty neklesají pod 10 °C a květinám zhýčkaným domovem tak nehrozí umrznutí. Běžně se čeká na ledové muže, po nichž bývají teploty stabilnější, jistotou je ale polovina jara, začátek léta.

Letnění vyžaduje čas na aklimatizaci

Doma si květiny žijí jako v bublině, chráněny před nepřízní počasí a výkyvy teplot. Letnění proto neuspěchejte. Dejte pokojovkám čas na aklimatizaci na nové podmínky – ta může trvat i dva týdny. Jak na to?

1. Pokojovky s venkovním prostředím seznamujte postupně, aby neutrpěly teplotní šok. Příprava může začít již brzy na jaře, kdy doma rostliny přesunete z jejich oblíbeného prostoru na chladnější, stinnější místo. V čase letnění je pak do stínu na balkon nebo na zahradu přenášejte nejprve jen na pár hodin a vyhněte se polednímu slunci a večernímu ochlazení. Nechte je zmapovat terén, nasát venkovní vzduch a vstoupit do symbiózy s novým prostředím. Všechny pokojovky kromě těch tropických uchovávejte celé léto ve stínu a polostínu, přímé slunce by pro ně mohlo být smrtelné.
2. Jelikož je jaro a léto obdobím růstu a rozkvětu, je třeba pokojovým rostlinám dopřát výživu v podobě hnojiva. Dávkování dodržujte podle pokynů na přípravku (cca jednou za 2 týdny), případně pokračujte v zajetém standardu, na který je vaše zeleň zvyklá.
3. Novým podmínkám přizpůsobte také zálivku. Staňte se rosničkou a vžijte se do situace svých zelených mazlíčků – pobyt venku vyžaduje více vody, jelikož slunce půdu vysušuje. Pravděpodobně tak v letních dnech budete muset zalévat i dvakrát denně. Na druhou stranu ale hrozí průtrže mračen a déšť, který kytky zavlaží za vás – nejspolehlivější je pravidelná kontrola zeminy a uzpůsobení zálivky aktuálnímu počasí.

Které pokojové rostliny vypustit do přírody?

Nejvíce se za venkovním sluncem otáčejí středomořské druhy rostlin, které jsou původem zvyklé na letní žár a dlouhé noci. Podobně se ale čerstvého vzduchu nemohou dočkat i další květiny a byliny. Komu tedy dopřát letní venčení?

• Milovníci slunce: Kaktusy, sukulenty, oleandry, citrusy, fíkusy, palmy, dracény, diefenbachie, zamiokulkas, ibišky a monstery si libují v hřejivých paprscích slunce. Poskytněte jim slunné stanoviště, ale chraňte je před ostrým poledním úpalem.
• Krásky v květu: Pelargonie, begonie a petúnie pod závojem letního slunce vykvetou do nevídané krásy.
• Bylinky: Bazalka, máta, rozmarýn a tymián potěší vaše chuťové pohárky a zároveň ozdobí vaši zahrádku. Bylinkám se obecně daří lépe venku, ideálně v hnojišti, kde půda funguje jako elixír života.

(Ne)náročné pokojovky, které stěhování ven nevyžadují

Celoročně nechte doma za záclonou především pokojovky, které mají rády vlhko – slunce a letní klima venku by je mohlo vysušit a zabít. Zapomeňte tedy na letnění orchidejí, afrických fialek, kapradin, peperomií, ale také avokáda či manga. Mezi čtyřmi zdmi se bude cítit lépe také begonie královská a kalatea, u kterých je překážkou zase vítr, který by mohl poškodit jejich velmi jemné listy.

Letnění vynechte také u rostlin, které se potýkají s problémy. Pro nemocné a oslabené kusy by přesun ven znamenal akorát tak více stresu a napáchal by více škody než užitku.

Zpět domů vyhřáté květiny přestěhujte před prvními mrazy. Vždy je nejprve zkontrolujte, zda nejsou napadeny škůdci, kterých je venku požehnaně. Prohlédněte listy, květy i zeminu. Otrhejte či ostříhejte odkvetlé květy a spálené listy, které by rostlinu brzdily v dalším rozkvětu.